Trávníky - založení, údržba, výsev

Trávníky - Příprava půdy - Výběr travní směsi a využití trávníku - Vlastní výsev trávníku - Ošetřování a údržba trávníků

TRÁVNÍKY

Trávníků existuje velký počet typů, od hebce zeleného koberce v tradiční zahradě, krátce střiženého trávníku na fotbalových hřištích až po květnaté louky. Ať už se na ně díváme jako na doplněk k okrasným záhonům, nebo jako na místo pro hraní dětí či jako na místo pro odpočinek, vždy má trávník, kromě nezastupitelné funkce estetické, též význam hygienický. Chrání prostředí proti nadbytečné prašnosti a dokonce i hluku. Zdravý, dobře udržovaný trávník je přitažlivou atrakcí, která také poskytuje volný prostor, v němž se můžeme procházet, hrát si nebo odpočívat.

Získáme-li představu o prostoru v naší zahradě, který bude vyhrazen pro trávník, je třeba vzít v úvahu podmínky stanoviště a naše předpoklady jeho využití a podle toho se rozhodnout pro vhodný typ.V některých případech, převážně v silném stínu, je účelné nahradit trávník stínomilnými kobercovými rostlinami. Před vlastním založením trávníku je nutná důkladná příprava terénu, jeho přesné vytvarování ( modelace) a nemenší důraz klademe na prokypření a zvýšení kvality půdy. Následuje založení trávníku, které můžeme provést klasickým výsevem nebo použitím předpěstovaného travního koberce. Po založení trávníkové plochy je třeba věnovat zvýšenou pozornost a péči mladému porostu. Po zapěstování travního koberce je třeba dodržovat základní pravidla údržby trávníků, aby jeho kvalita byla udržena v co nejdelším časovém horizontu.

PŘÍPRAVA PŮDY

Prvním krokem při přípravě plochy pro založení trávníku je pečlivé odstranění plevele, zvláště vytrvalých jako je pýr plazivý, různé bodláky, bršlice kozí noha, pampelišky, kopřivy, pelyněk atd. Nejschůdnější a v dnešní době také nejpoužívanější cestou je použití herbicidních přípravků. Obvykle používáme pro tento účel neselektivní herbicidy, tzv. s totálním účinkem na všechny druhy rostlin. V současnosti nejrozšířenější je použití herbicidů na bázi glyfosfátu, které jsou přijímány rostlinami přes listovou plochu a přebytečná látka dopadající na zem je do několika dní odbourána a je neškodná. Důležité je, aby listová plocha plevele byla co největší a byl tak zajištěn dokonalý příjem herbicidu - proto je postřik posekaného plevele prakticky neúčinný. Výhodou je, že aplikaci lze provádět do určité míry řízeně, takže rostliny které mají být zachovány lze podle možností vynechat. Vzhledem k listovému příjmu je nemožné poškození rostlin vedlejším účinkem z okolí přes kořenový systém. Navíc i v případě potřísnění je možné rostlinu nejpozději do 2 hodin po aplikaci omýt vodou a účinek je téměř odrušen. Nejznámější jsou přípravky Roundup Biaktiv nebo Glyfogan 480SL. Účinnost postřiku u těchto přípravků je možné zvýšit přídavkem síranu amonného. Při této kombinaci navíc můžeme použít sníženou dávku vlastního herbicidu a tak značně snížit náklady na postřik. Účinek je patrný již po 7-8 dnech ovšem zpracování půdy je vhodné provádět až po úplném zežloutnutí plevele. Zbytky plevele, případně další nečistoty či stavební odpad, velmi častý u dokončených novostaveb, je třeba odstranit.

Příprava půdy v první fázi zahrnuje prokypření přibližně 10-15 cm silné vrstvy půdy. To je důležité zvláště v případě, kdy byla zem v předcházejícím období značně utužena, obvykle stavební činností. Pak je vhodné zrytí nebo orba, a následné rozdrcení hrud. Pokud je to možné, orba se provádí na podzim aby zem promrzla a hroudy se z větší části sami rozpadnou. Je-li zem příliš těžká, jílovitá nebo se jedná o mrtvou půdu po stavební skrývce je nutné navézt alespoň 10 cm silnou vrstvu kvalitnější ornice. Nejvhodnější pro trávník je půda lehká až středně těžká písčito-hlinitá až hlinitá, neznamená to však, že na těžkých půdách neroste trávník vůbec, jeho kvalita je však slabší. Pokud je to finančně únosné je dobré těžší půdu promísit s pískem a rašelinou ( 10-20 litrů / m2). V konečné fázi bychom měli získat půdu s drobtovitou, rozpadavou strukturou, bez tendence k tvorbě půdního škraloupu. Během tohoto základního zpracování půdy je dobré doplnit živiny ve formě anorganického hnojiva jako je Cererit a to v dávce přibližně 3 kg /100m2. Současně můžeme doplnit vápno ve formě mletého dolomitického vápence, který obsahuje také určitý podíl hořčíku a kladně ovlivňuje strukturu půdy. Podle kyselosti půdy se dávka pohybuje 5 do 20kg / 100m2.

Důležitou částí je modelace terénu. Obvykle je úprava terénu v rámci projektu zahrady rozpracována ve formě vrstevnicového plánu a u členitějšího terénu je doplňována názornými řezopohledy. Pokud nepracujeme s plánem je vhodné alespoň jednoduchý náčrtek nakreslit abychom dostali celkovou představu o tvarování trávníkové plochy. Zjistíme, kde bude třeba ornice více a naopak kde je třeba ubrat a kolik materiálu nám bude chybět či přebývat. V úvahu při tvarování terénu je třeba brát jeho předpokládané využití, typ trávníku, způsob sekání, svahování pro odtok přívalových srážek, rozložení případných drenáží atd. Po konečném rozhodnutí provedeme základní hrubou modelaci, začínáme obvykle stanovením výchozí roviny a pokračujeme v tvarování do různých terénních vln. Po hrubé modelaci zem prokypříme nejlépe rotavátorem a začneme tvarovat konečnou situaci pečlivě hráběmi tak aby se zarovnaly různé brázdy a nerovnosti. Terén převálíme a můžeme nechat 2-3 týdny "sednout". Pak provedeme začistění, zasypeme vzniklé propadliny a strhneme viditelné nerovnosti. Znovu převálíme. Na připravený povrch rozhrneme podle možností 3-5 cm silnou vrstvu trávníkového substrátu, který by měl zarovnat poslední terénní nerovnosti a poskytnou ideální podmínky pro klíčení a rychlé prokořenění trávníku. Pokud je na pozemku původní zem těžká a jílovitá je vhodné použít větší vrstvu trávníkového substrátu 7- 10 cm.

nahoru

VÝBĚR TRAVNÍ SMĚSI A VYUŽITÍ TRÁVNÍKU

Trávníkové plochy mohou mít různé využití. Dříve převládala hospodářská funkce a trávníkové plochy měly povahu přirozených lučních porostů, které se kosily 2 - 3 ročně. V současné době mají podobný charakter některé rozlehlé plochy v parcích a velkých zahradách. Z převážně ekonomických důvodů se obvykle intenzivně ošetřuje jen určitá plocha v blízkosti budov či jiných významných prvků v parku či zahradě. Intenzivně udržované, pravidelně sečené trávníky se liší hlavně různou mírou využívání a sešlapávání - jinak řečeno zátěží. Čim je zátěž větší tím musí být v použité travní směsi odpovídajícím způsobem zvýšen podíl odolnější druhů a odrůd trav s větší regenerační schopností. Na trhu máme dnes širokou nabídku travních směsí jejichž název většinou jasně naznačuje jejich vhodné použití. Při rozhodování pro kterou travní směs se rozhodnout je vhodné brát v úvahu reálný čas, který můžeme věnovat péči o trávník.

Jemné, nízce kosené, okrasné či reprezentační trávníky vyžadují pravidelné kosení v intervalu 6-10 dní, a protože obvykle koření v menších hloubkách půdy potřebují přinejmenším v letním období pravidelnou zálivku. Obecně celková péče je náročnější. Podobnou péči potřebují také intenzivně využívané sportovní trávníky s vysokou zátěží.

Rekreační trávníky se střední zátěží jsou nejčastějším typem trávníků na obytných zahradách a rekreačních plochách. Sečení se provádí v intervalu přibližně 10-14 dní, jsou tolerantnější k letnímu přísušku.

Extenzivní trávníky vyžadují nejmenší péči, kosí se v delších intervalech a do značné míry se ponechávají volnému růstu, takže se mohou až přiblížit lučním porostům. Převažují na plochách málo využívaných a mohou mít i hospodářkou funkci. Jsou typické pro nepravidelně využívané zahrady v okolí chat, chalup nebo jak již bylo výše uvedeno na velkých zahradách, kde se intezivně pečuje jen o vybrané plochy.

Pěkný přehled travních směsí najdete na stránkách Osevy, včetně dalších informací. Pokud vlastníte například klasickou chalupu nebo máte velkou zahradu, kterou z části využíváte extenzivně je možné také zvolit založení tzv. květnaté louky. Tyto porosty jsou složeny z velmi pestrého sortimentu domácích druhů bylin a trav a jsou velmi pěkným zpestřením zahrady. Kosit se mohou jen několikrát do roka, během vegetace krásně kvetou a voní a jsou cenným zdrojem obživy pro mnoho druhů hmyzu a dalších živočichů. Tato funkce se u klasických rekreačních trávníků vytrácí a to je jistě škoda. Několik druhů směsí pro květnaté louky nabízí Planta Naturalis - 507 42 Markvartice u Sobotky. Firma sídlí na okraji Českého ráje a po dohodě si můžete udělat v létě příjemný výlet a prohlédnout si ukázkové porosty klasických českých luk.

nahoru

VLASTNÍ VÝSEV TRÁVNÍKU

Výsev provádíme na jaře (doporučený termín - duben až začátek května) nebo koncem léta ( doporučený termín - konec srpna až září ). V principu je třeba zajistit vhodnou kombinaci teploty (15-20°C) a dostatečné půdní vlhkosti pro bezproblémové a vyrovnané vzcházení osiva. S rostoucí teplotou nad 25°C výrazně narůstá potřeba doplňkové závlahy, naopak nízké teploty pod 10°C v kombinaci s přemokřením půdy mohou zvyšovat riziko napadení mladých rostlinek houbovými chorobami. V posledních letech dochází často již v dubnu k poměrně prudkému nárůstu teplot, rozložení srážek během vegetace je velmi nevyrovnané a zimy jsou v průměru mírnější. Z toho vyplývá jistá potřeba úpravy doporučených termínů výsevu. Jarní termín je dle aktuální situace počasí vhodnější posunout již na konec března, za předpokladu že půda bude již dostatečně drobivá, nemaže se. Tím omezíme riziko vzcházení trávníku při vyšších teplotách, lépe využijeme zásobu půdní vláhy a ušetříme mnoho starostí a práce s doplňkovou závlahou. Podzimní termín se také posouvá asi o 14 dní - září až polovina října, opět dle teplotních a vláhových poměrů. U podzimních výsevů je důležité aby tráva vytvořila 4 - 5 pravých listů a rostlinky tak stačily vytvořit dostatek zásobních látek na přezimování, jinak roste riziko vymrznutí nebo zahnívání. Na druhou stranu můžeme mít trochu štěstí a teplý podzim a mírná zima znamená sice pomalý a stálý růst mladého trávníku, takže v některých letech mohou být úspěšné i pozdní výsevy během listopadu či později. Letní výsevy jsou samozřejmě možné, nicméně při horkém a suchém počasí jsou nespolehlivé. I při vydatné zálivce může dojít na exponovaných místech k přeschnutí půdy a vznikají ostrůvkovité mapy. Výjimkou jsou plochy s instalovanou automatickou závlahou, ta při kvalitním seřízení zajišťuje dostatek a rovnoměrné rozložení vláhy a eliminuje tak vysoké teploty; podmínkou je vydatný a spolehlivý zdroj vody.

Vyséváme ručně klasickým rozhozem, případně pomocí secích strojků. Hlavní je rovnoměrné rozložení osiva na ploše s dodržením potřebné hustoty. Rovnoměrné rozložení je vhodné zkušebně otestovat na menší ploše. Výsev provádíme pokud možno za bezvětří. Výsevek se pohybuje podle typu směsi od 12 do 25 g na m2, což znamená že 1 kg osiva vystačí na plochu 40 až 80 m2. Vyšší hustotu vyžadují plochy s vyšší zátěží a okraje trávníku u obrubníků a zpevněných ploch, které se více přehřívají a rychleji přesychají. Pokud vyséváme v ideálních podmínkách sejeme na povrch připravené plochy a osivo následně lehce zasekáme kovovými hráběmi do půdy - do hloubky 0,5 až 1 cm. Pokud tušíme, že počasí bude již teplejší a hrozí častější přeschnutí povrchu výsevu je vhodnější hlubší výsev. Při přípravě půdy (viz zpět - návrat k přípravě půdy) použijeme na konečné začistění povrchu jen slabou vrstvu trávníkového substrátu o síle 1 až 1,5 cm a vyseté osivo překryjeme další vrstvou silnou 1,5 až 2 cm. Horní vrstva u povrchu se při slunečném počasí pravidelně přehřívá až na hodnoty přes 45°C a klíčící rostlinky se doslova upečou. Hlubší výsev tlumí tyto teplotní výkyvy a současně i mnohem méně vysychá, znamená ale mírné opoždění při klíčení obvykle o 4-6 dní oproti výsevu na povrch. Zajišťuje však hlubší zakořenění a následnou vyšší odolnost travního porostu k přesychání. Po vysetí a zapravení osiva je potřebné celou plochu trávníku uválet - zpevnit. Většinou používáme válec o hmotnosti kolem 60 kg, menší plochy utužíme pomocí prkna či menších desek. Utužení povrchu po výsevu má především za úkol obnovit půdní kapilaritu, tím zajistíme že půdní vlhkost vzlíná z hlubších vrstev půdy k osetému povrchu. Důležité je také zpevnění, které omezuje riziko vyplavení osiva při dešti, nicméně přívalové srážky těsně po osetí plochy jsou pohromou. nahoru

OŠETŘOVÁNÍ A ÚDRŽBA TRÁVNÍKŮ

Po výsevu trávníku je na prvním místě zajištění dostatečného množství vláhy. Potřeba vody jak již bylo naznačeno výrazně stoupá s rostoucí teplotou. Při nižších teplotách kolem 15°C obvykle postačí pravidelná zálivka 3x až 4x do týdne v dávce 8 až 10 mm ( 8-10 litrů na m2), při vyšších teplotách zaléváme ve stejné dávce denně a pokud teploty přesahují 25°C je potřebné zalévat i dvakrát denně. Přibližně 3 až 4 týdny po výsevu je nutné udržovat plochu stále mírně vlhkou, aby klíčení bylo rovnoměrné. V prvním roce pak trávník udržujeme stále v intenzivním růstu abychom docílili plného zapojení. Víceleté trávníky snáší podle použité směsi mírné přeschnutí, ovšem pokud chceme aby byl trávník pěkně zelený je po celou vegetaci nezbytná stálá závlaha alespoň 3x týdně v dávce 10 až 15 mm ( 10-15 litrů na m2). Z toho je zřejmé, že pokud trváme na skutečně pěkném travním koberci, bude velmi výhodná instalace automatické závlahy. Zde je třeba počítat se spolehlivým zdrojem vody - např. při závlaze 500 m2 trávníku bude v létě potřeba 15 až 30 m3 vody na týden. Jinak je možné závlahu usnadnit alespoň přenosnými postřikovači, které je potřeba vyzkoušet jakou mají vydatnost. Pod postřikovač umístíme nejlépe srážkoměr ( sběrná nádoba s kalibrací) a zjistíme kolik nám napršelo např.za 30 minut a jakou dobu je potřebné ponechat postřikovač na místě aby byla dávka vody dostačující. Orientačně postřikovač se záběrem kolem 10m2 ponecháváme na místě 20 až 40 minut, postřikovače s průměrem 12 m ( záběr 90 - 100 m2) musíme ponechat na místě podle tlaku 2,5 - 3 hodiny. Vždy je ale nutné dávky raději ověřit, protože každá konstrukce postřikovače má jiné parametry. Víceleté porosty extenzivních trávníků a květnatých luk mají nároky na závlahu podstatně nižší a mohou být pěkné i bez závlahy, ta je vhodná jen při déletrvajícím suchu, zvláště u květnatých luk, které lépe obrůstají a opakovaně kvetou.

První sekání trávníku provádíme při výšce 8 až 10 cm, s ohledem na hustotu porostu. Mladý trávník zkracujeme na poloviční výšku 4 až 5 cm. Při první seči je důležité, aby byl nůž skutečně kvalitně nabroušený a řez byl čistý. Tupé nože neřežou ale trhají listy a snadno vytrhnou celé rostliny, které jsou ještě málo prokořeněné do hloubky. Další interval sekání je obvykle 10 - 14 dní podle vláhových a teplotních podmínek, výška seče 3-4 cm. Nízké golfové a sportovní trávníky ( výška seče 2-3cm ) sekáme více v intervalu 6 až 10 dní, naopak méně zatěžované a extenzivní trávníky ( výška seče 4-6 cm ) lze sekat v intervalu 14 až 21 dní případně pouze 2 až 5 krát za rok. Občas se stane, že trávník z různých důvodů neposekáme a přeroste, pak je důležité dodržet pravidlo pro sekání trávníků - trávník vždy zkracujeme maximálně na polovinu výšky. Hustý a přerostlý trávník začíná ve spodních částech listů ztrácet zelené barvivo a spodní část listů je citlivější na popálení sluncem a nízkou vzdušnou vlhkost. Proto po první seči počkáme 4-5 dní než přerostlý trávník trochu zregeneruje a zezelená a opět ho zkrátíme na potřebnou výšku, maximálně však opět o polovinu výšky. Podle intenzity sekání je třeba vybrat vhodný typ sekačky. Nejpoužívanější jsou nožové rotační sekačky, pro jemné a nízké trávníky jsou vhodnější a šetrnější vřetenové sekačky, naopak pro kosení vyšších porostů je třeba použít lištové sekačky. U pravidelně sekaných trávníků je důležitý kvalitní sběr posekané hmoty, která jinak znečisťuje trávník, zhoršuje jeho kvalitu, omezuje provzdušněnost půdy a zvyšuje riziko houbových chorob, plstnatění a zamechování. Proto používáme sekačky se sběrným košem. Velikost sběrného koše a záběr sekačky je třeba volit podle plochy trávníku, výrobci mají obvykle tabulky s přehledem typů sekaček a jejich použití. Orientačně pro sekání plochy kolem 500 m2 je potřebná sekačka se záběrem 40cm a sběrným košem o objemu 50litrů, při sekání plochy 1000 až 1200 m2 už je třeba sekačka se záběrem 48 cm a sběrným košem o objemu 70 litrů. Posekaná travní hmota je vhodný materiál pro mulčování keřových výsadeb nebo je možné založení kompostu. Pro kompostování je nutné vybrat vlhčí místo nejlépe v polostínu. Rozklad organické hmoty vyžaduje přítomnost bohaté mikroflóry, kterou je možné do kompostu naočkovat a tím proces značně urychlit. Dále je důležitý dostatečný přístup vzduchu, proto vrstvíme střídavě travní hmotu a lehčí zeminou ( lze použít také substrát či vyzrálý kompost ). Vrstvy nepěchujeme, necháme je volně slehnout. Pro rychlý proces kompostování je dále dobré doplnit živiny přidáním granulovaného hnojiva ( Cererit, Hydrokomplex, NPK aj) v kombinaci s mletým vápencem. Doplnění hnojiva optimalizuje poměr mezi obsahem dusíku a uhlíku v travní hmotě. Rozklad organické hmoty a její částečná mineralizace je základem pro vznik zralého kompostu a vyžaduje souhru řady mikroorganismů a hub, které při rozkladu spotřebovávají část uvolněných živin, ovšem v konečném efektu sami odumírají a uvolňují tak všechny živiny a to pomalu a postupně do půdy. Konečně je důležité kompost udržovat stále vlhký, jinak mikroorganismy pouze živoří a proces se téměř zastavuje. Zde je třeba ujistit že kvalitně založený kompost z travní hmoty nepáchne a poskytuje cenné organické hnojivo, které vrací odčerpané živiny v té nejpřirozenější formě zpět do trávníku při jarním přihnojování. Běžný kompost zakládáme ve tvaru obdélníku na šíři 1 až 1,2 m v různé délce podle množství hmoty. Výška po založení může být až 1,5 m, postupně vlivem rozkladu klesá až na polovinu. Zcela postačuje ohrazení z dřevěné kulatiny nebo jiného materiálu, důležité je aby byly stěny kompostu vzdušné - mezery mezi kulatinou 2-3 cm a krytí kompostu můžeme provést jen lehkou netkanou textilií, která jej stíní a současně maskuje. Pokud nemáme na zahradě vyloženě stinné místo, je dobré z jižní strany kompost chránit výsadbou vyšších keřů, které zároveň kompost zakrývají a opticky ho tak vymaží ze zorného pole.

Dostáváme se nyní k výživě trávníku. Od prvního roku začínáme přihnojovat minerálním granulovaným hnojivem. Použít můžeme běžná hnojiva jako Cererit, NPK nebo Hydrokomlex. Dávkování zajišťuje rozložení hnojiva v průběhu vegetace, jarní přihnojení provádíme obvykle v dubnu po vyčištění a vyhrabání trávníku a to v dávce 1 až 2 kg na 100 m2. Jarní dávku hnojiva lze spojit s rozhozením kompostu v dávce 4 - 5 litrů na m2. Další přihnojení v dávce 0,5 až 1 kg provedeme přibližně v červnu a poslední ve stejné dávce v první polovině září. Důležité je rovnoměrné rozložení granulek na ploše, pohazujeme ručně v rukavicích nebo pomocí jednoduchých ručních rozmetadel, které jsou obvykle přesnější na rovnoměrný rozhoz. Pokud je rozhození hnojiva méně pravidelné je třeba počítat se vznikem map na trávníku, který na místech s výší dávkou rychleji přirůstá a je výrazně sytě zelený. Světlá místa dohnojíme a do dvou týdnů se trávník sjednotí a vyrovná. Vlastní přihnojení provádíme po posekání trávníku, listy musí být suché. Mokrý trávník můžeme hnojivem popálit, protože granulky hnojiva ulpívají na listech. Rozpouští se v kapce vody a vzniká příliš koncentrovaný roztok. Při dopadu na suché listy granule propadnou přes listy až na zem, pokud je trávník posekaný již několik dní je jistější granule hráběmi zapravit aby se dostali až na zem. Na trhu lze zakoupit řadu speciálních hnojiv od různých výrobců, s upravenou recepturou pro trávníky, princip dávkování je vždy součástí návodu a v podstatě je shodný s uvedeným schématem výše. Je diskutabilní do jaké míry je nezbytné speciální hnojivo na trávník, pro běžné rekreační, středně zatěžované trávníky, které převládají na většině obytných zahrad, plně postačí klasická granulovaná hnojiva. Pro speciální sportovní a golfové trávníky je nutný již odbornější přístup, pravidelný rozbor půdy a aplikace speciálních hnojiv podle místní situace a půdních podmínek. To je však již skutečně práce pro odbornou firmu se specializací na tento typ trávníků.

Po vyklíčení trávníku se současně objeví řada jiných z našeho pohledu plevelných rostlin, jejichž kořeny či semínka jsou v půdě či substrátu všudy přítomná a úplné vyčištění půdy je z praktického hlediska nemožné. Přestože pozemek vyčistíme několika postřiky herbicidu, vždy se části rostlin podaří přežít a postupně se objeví opět. Při výsevu trávníku je třeba mít na paměti, že řada jednoletých plevelných rostlin jako je lebeda, merlík, rozrazil, svízel, laskavec, rdesno aj. jsou rumištní rostliny, které bohužel snáší při klíčení mnohem více vysychání půdy než samotné trávy. Může že se tak stát, že při nepravidelné zálivce během prvních 3 až 4 týdnů po vysetí trávníku na méně zalitých plochách převládnou tyto plevele nad trávníkem. Během prvních 8 až 10 týdnů trávník 2x až 3x posekáme, čímž se výrazně omezí růst hlavně jednoletých plevelů. Řídká místa průběžně opravujeme a doséváme. Když trávník dostatečně zesílí provedeme postřik selektivním herbicidem, který zasahuje širokolisté dvouděložné plevele a trávník v podstatě "vytřídí" za nás. Přibližně 7. až 10. den po aplikaci se začnou listy plevele různě deformovat a blednout či žloutnout. Přípravek je vhodné nechat působit alespoň 10 dní, pak pokračujeme v pravidelném sekání. Plevel neodumírá okamžitě, ale vlivem jeho silného oslabení je postupně vytlačen houstnoucím trávníkem. V současné době jsou na trhu přípravky Agrofit, Bofix aj., které představují již kombinaci více základních selektivních herbicidů a zajišťují tak účinnost na co nejširší spektrum dvouděložných rostlin. První postřik u mladého trávníku provádíme raději s nejnižší možnou dávkou dle přiloženého návodu aby nedošlo k popálení samotného trávníku. V případě potřeby postřik zopakujeme po 3 měsících a dávku lze trochu zvýšit, opět v doporučeném rozmezí. Tímto postupem trávník zbavíme většiny nežádoucích rostlin ovšem vzhledem k neustálému tlaku z okolí je potřebné trávník ošetřit selektivním postřikem i v dalších letech, většinou během května. Na trhu jsou také kombinované přípravky minerální hnojivo + selektivní herbicid, které lze aplikovat při jarním přihnojování. Přes veškerou snahu se vždy v trávníku občas objeví nějaký obtížnější plevel jako je svlačec, bodláky, pampelišky. V menším množství lze tyto rostliny odstranit mechanicky vypíchnutím úzkou lopatkou i s kořenem, je-li výskyt častější je možné použít bodovou aplikaci herbicidu typu Roundup. Pro aplikaci použijeme buďto štěteček nebo lze použít menši ruční postřikovače. Ten používáme za bezvětří, trysku si opatrně seřídíme na co nejužší tvar kužele a můžeme tak ošetřit všechny nežádoucí rostliny, které tvoří přízemní růžice listů.

V dalších letech je potřebné starší trávníky udržovat pomocí válení, prořezávání případně provzdušňování. Na jaře je vhodná doba pro převálení trávníku válcem o hmotnosti kolem 80 kg. Tím přitlačíme rostliny povytažené mrazem do země a zároveň podpoříme odnožování trávníku. Prořezávání provádíme ručně speciálními hráběmi s ostrými noži nebo strojově. Obvykle trávník prořezáváme jednou za 2 až 3 roky, dle situace. Podstatou prořezávání je odstranění odumřelých zbytků a plstnaté vrstvy na povrchu půdy a současně dochází k lehkému prokypření povrchové vrstvy půdy a prořezání či proředění travního drnu. Trávník se tak celkově prosvětlí, lehce provzdušní a v podstatě zmladí, což má velmi pozitivní vliv na jeho další růst a zdravotní stav. V některých případech zjistíme že po prořezání trávníku, odstranění odumřelých částí a většího množství mechu je trávník silně prořídlý, pak je nutné dosetí a oprava. U silně zatěžovaných trávníků, které trpí utužením půdy je důležité provzdušnění půdy do hloubky 15 až 20 cm. K tomuto účelu používáme speciální rycí vidle, vzniklé otvory lehce zaplníme kompostem.
Řadu dalších informací najdete v článku Ing. Kožešníka - ZDE!

nahoru