Měsíc březen je zákeřný svými rozmary a výkyvy v počasí, takže zahradník často propadá zděšení že nestihne všechny práce a záměry jak si představoval. Jak píše klasik, je třeba pečlivě rozlišit co by zahradník v březnu dělat měl a co skutečně dělá, jelikož nelze činiti více. V březnu by určitě bylo potřebné poklidit chvoj, sundat rohože a textilie a odkrýt rašící puky a poupata, přerýt záhony, hnojit, kopat, přerývat, kypřit, hrabat, rovnat, zalévat, vysévat, řízkovat, řezat a tvarovat, rozsazovat a dělit, vyvazovat, kropit, plet, doplnit mulč, kontrolovat klíčky v půdě, jásat nad kvetoucími sněženkami, krokusy či petrklíči ...   

     Ovšem březen je měsíc vrtkavý a co se týče počasí značně nespolehlivý. Zahradník tak, místo plánovaných prací naříká že půda je stále nebo opět zamrzlá, příliš mokrá až blátivá. Ráno se podívá z okna a on snad poletuje sníh  nebo je mlha hustá jako mléko?  Do toho na vás skočí bacil a je tu rýma  a místo zahrady musíte trávit  celé dny kurýrováním. Když už by člověk mohl vrhnout úsilí do rytí záhonu, přijede nečekaná návštěva nebo zjistí že musí k zubaři!  Dny utíkají a přes všechna ta úskalí  a protivenství  je březen nejpilnější měsíc v zahradě, kterou je třeba připravit na "vytoužený příchod jara".

     Nalévaní a bobtnání pupenů, rašení a první šťavnaté lístky meruzalky  či bezu a  zářivá poupata zlatého deště jsou neklamným znamením že jaro je za dveřmi. A pak jednoho dne to najednou "praskne"  a pruty forsythií jsou poseté  zlatými hvězdičkami a trnkové  keře se obalí bělostnými kvítky a jaro je prostě tady! 

     Letošní březen začíná příjemně , sluníčko má již sílu a ranní mlhy se rychle rozpouští , tak nezbývá doufat že nám to vydrží  a počasí  nebude dělat  všelijaké kotrmelce a naschvály. Zahradník musí být stále ve střehu - ranní mrazíky, rozpad polárního výru, tlaková výše nad střední Evropou blokuje jarní srážky a tak dále, pořád nějaké  překážky, ale jaro dříve či později určitě přijde!

Petr Franc, zahradník