Picea pungens Glauca Globosa smrk pichlavý

Původ: Odrůda vznikla kolem roku 1937. Původní druh pochází ze západní části Severní Ameriky. Roste ve výškách 2000-3300 m n.m. obvykle roztroušeně na březích horských řek a také na bažinatých stanovištích.

Vzhled: Zakrslý stříbrný smrk široce keřovitého až kuželovitého růstu, silnější rostliny mají ale tendenci tvořit silnější hlavní výhon (terminál) a pak mají starší stromy širší kuželovitou korunu. Větve jsou hustě větvené, vodorovné až mírně vystoupavé a tvoří poměrně výrazná patra. Jehlice jsou tuhé 15-20 mm dlouhé, čtyřhranné, ostře špičaté, bodavé. Zbarvení je modro-stříbrné. Většinou neplodí. Rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 1-1,2 m. a šířky 1,5-1,8m. Rostliny s terminálním výhonem dosahují v tomto věku výšky 2-2,5 m a šířky 1,5-2 m. Chceme-li mít rostlinu nízkou, keřovitou je nutné u starších rostlin nové terminály pravidelně odstraňovat.

Nároky: Půda běžná, vlhčí. Vyžaduje dostatek slunce, nikoli však vysychavý úpal. Zcela mrazuvzdorný, velmi tolerantní k prašnému a suchému prostředí (nízká vzdušná vlhkost).

Použití: Vděčná a žádaná odrůda, vhodná do barevných skupin jehličnanů. Velmi působivá jako solitéra nebo ve skupinové výsadbě. Uplatnění najde i v mobilních nádobách.