Viburnum plicatum Mariesii kalina japonská

Původ: Japonská odrůda dovezená do Evropy kolem roku 1877 (Maries). Původní druh pochází z Japonska (Honshu, Shikoku a Kyushu) roste dále v západní Číně ( např. Omei Shan) a Taiwanu, v horských křovinách kde vystupuje až do výšky 1800 m n.m.

Vzhled: Pomalu rostoucí (oproti odrůdě Lanarth), široce kulovitý až rozkladitý keř s výrazně vodorovně rostoucími větvemi. Listy jsou podlouhlé vejčité, 5-10 cm dlouhé, na líci tmavozelené, na rubu šedavé, chlupaté, žilky listů hluboce zanořené. Na podzim se zbarvují do tmavě červena. Květy bílé složené do velkých plochých květenství, uprostřed ze smetanových drobných (plodných) a po obvodě velkých bílých (neplodných) květů. Vyrůstají po celé délce vodorovných větví, čímž v době květu silně umocňují působivost vodorovného a patrovitého větvení. Roční přírůstek je 15 až 25 cm, keř dosahuje v 10 letech výšky 1,2-1,6 m; v 25 letech výšky 1,8-2,2 m. Mrazuvzdornost je -28 až -32 °C, nižší teploty již způsobují vymrzání rostlin až na úroveň sněhové pokrývky.

Nároky: Půda vlhčí humózní, mírně kyselá až neutrální. Slunce až polostín, špatně snáší horký a suchý úpal při letních vedrech.

Použití: Nápadná a efektní solitéra do zahrad, předzahrádek a atrií, použitelná i v náročnějších parkových výsadbách. Výsadba převážně solitérní případně do malých skupin a do podrostových partií.