Carpinus betulus habr obecný

Původ: Strom přirozeně rozšířený v celé Evropě, na východ zasahuje až k řekám Dněpr a Don, dále severní oblasti Turecka a Iránu. Ve střední Evropě roste ve smíšených listnatých lesích na humózních, hlinitých ale i kamenitých půdách, převážně v nižších polohách a mírně suchých stanovištích.

Vzhled: Strom s pravidelnou vejčitou až kulovitou korunou, ve stáří nepravidelnou. Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, okraj dvojitě pilovitý, délka 5-10 cm, světle až sytě zelené v mládí jemně chlupaté. Podzimní vybarvení je žlutavě hnědé, u mladých stromů listy hnědnou a zůstávají na stromě až do jara, kdy opadávají při rašení nových pupenů. Květenství nenápadné světle zelené, plod je oříšek s trojlaločným křídlem a dozrává v říjnu. Středně bujný strom, roční přírůstek je 25-50 cm, strom dosahuje 20. rok po výsadbě výšky 5-6 m, v 50. letech pak 12-15 m. Dospělé stromy se dožívají věku 100 až 150 let a dorůstají výšky 15-20 m, ojediněle více.

Nároky: Půda běžná, i méně živná, propustná, dobře snáší letní přísušek. Velmi dobře snáší řez i radikální zmlazení, habr je schopen obrůst i z pařezů.

Použití: Ve větších zahradních a parkových úpravách vysazuje vzrostlejší stromy samostatně nebo v rozvolněných skupinách jako kosterní, popřípadě výplňové stromy. V menších zahradách je habr oblíbenou dřevinou pro výsadbu a tvarování živých plotů a stěn. Vysazujeme v řadě na vzdálenost 0,4-0,6 m, stříháme pravidelně 2-3x ročně. Důležité je tvarování již od výsadby, aby byl plot dostatečně zahuštěný v celém profilu.